Obecně nemají dopravní zácpy a cyklistický provoz nic společného, dopravní zácpy vznikají jako důsledek nadměrné intenzity automobilového provozu, a to zejména na křižovatkách. Samotný cyklista, pokud jede v proudu vozidel, způsobí dojezdem na konec kolony řidiči za sebou jedině to, že dotyčný přijede o málo později za stejné auto než v případě, že by cyklistu předjel. Nejvýš se před řidiče dostane někdo z boční ulice, ten by se ale do kolony zařadil tak jako tak. Počet aut čekajících na zelenou se v takové situaci nemění, cyklisté mimo křižovatky tak sice mohou zdržet jednotlivé řidiče, neovlivňují ale celkové zpoždění motorových vozidel.

Limitem pro kapacitu komunikační sítě ve městě jsou křižovatky, a to ještě ne všechny, ale zejména ty, kde se kříží hlavní ulice. Když se na čtyřproudové komunikaci zmenší počet průběžných jízdních pruhů vlivem zřízení cyklopruhu (a parkování), ale řazení v křižovatce se nezmění, tak kapacita křižovatky nikterak nepoklesne.

Cyklisté, kteří se v křižovatce řadí dopředu, mají rychlejší reakční dobu a zdrží motoristy při rozjezdu jen minimálně (zejména, pokračuje-li za křižovatkou cyklopruh). Jízdní kolo přitom zabere na vozovce několikrát méně místa než auto, takže volí-li cyklisté v takové situaci kolo místo motorového vozidla, fakticky motoristům místo na ulici zvyšují.

Prostupnost jízdního pruhu širokého 3,5 metru je cca 2000 aut za hodinu a kolem 10 000 jízdních kol. Pruhy pro jízdní kola mají také fakticky poloviční šířku než pruhy pro auta a tak je často možné zřídit je i tam, kde se jízdní pruh pro auta stejně nevejde.

Poznámka k cyklopruhům

Cyklopruhy zjednodušují sdílení komunikací motoristy a cyklisty. Mohou být proto vhodným řešením úzkých a frekventovaných míst. Jede-li každý ve svém pruhu, motorista nemusí uskutečnit předjížděcí manévr a neuplatní se ani pravidlo 1,5 metru.

Poznámka k pravidlu 1,5 metru

Odstup 1,5 metru je možný všude, kde se vyhnou dvě dvoustopá motorová vozidla. V místech s nejvyšší dovolenou rychlostí do 30 km/h je minimální odstup pouze 1 metr.

Na příliš úzkých, zpravidla velmi málo frekventovaných komunikacích, například lesních cestách, je třeba se zachovat stejně, jako když se na takovém místě setkají dvě motorová vozidla – jedno z nich u kraje zastaví a druhé ho opatrně objede. Na objíždění se stanovený odstup nevztahuje. Objíždíme vozidlo (cyklistu), které stojí. Předjíždíme vozidlo (cyklistu), které jede. Na 3 metry široké komunikaci není možné cyklistu traktorem bezpečně předjet, lze jej ale bezpečně objet.

Tam, kde je provoz silný a cyklisté jsou těsně předjížděni, jsou nyní cyklisté ignorování. Bude-li mít v takových místech pravidlo 1,5 metru nějaký dopad na plynulost, mělo by to být především impulsem ke vzniku bezpečné infrastruktury.

Při vzájemných srážkách s motorovými vozidly s těžkými následky si zranění odnáší v 98% případů cyklista. I když tedy uzákonění povinného bočního odstupu může někde vést k jistému zhoršení plynulosti motorové dopravy, stojí zde proti sobě komfort řidičů a bezpečnost cyklstů. A bezpečnost by v takové situaci měla mít přednost.