Cyklomýty Trefa! O stránkách Kontakt
Twitter

Váš cyklomýtus je...

Cyklisté způsobují dopravní zácpy

"Cyklisté přispívají k dopravním zácpám / Cykloopatření neulehčí dopravním zácpám"

Odpověď

Obecně nemají dopravní zácpy a cyklistický provoz nic společného, dopravní zácpy vznikají jako důsledek nadměrné intenzity automobilového provozu, a to zejména na křižovatkách. Samotný cyklista, pokud jede v proudu vozidel, způsobí dojezdem na konec kolony řidiči za sebou jedině to, že dotyčný přijede o málo později za stejné auto než v případě, že by cyklistu předjel. Nejvýš se před řidiče dostane někdo z boční ulice, ten by se ale do kolony zařadil tak jako tak. Počet aut čekajících na zelenou se v takové situaci nemění, cyklisté mimo křižovatky tak sice mohou zdržet jednotlivé řidiče, neovlivňují ale celkové zpoždění motorových vozidel.

Limitem pro kapacitu komunikační sítě ve městě jsou křižovatky, a to ještě ne všechny, ale zejména ty, kde se kříží hlavní ulice. Když se na čtyřproudové komunikaci zmenší počet průběžných jízdních pruhů vlivem zřízení cyklopruhu (a parkování), ale řazení v křižovatce se nezmění, tak kapacita křižovatky nikterak nepoklesne.

Cyklisté, kteří se v křižovatce řadí dopředu, mají rychlejší reakční dobu a zdrží motoristy při rozjezdu jen minimálně (zejména, pokračuje-li za křižovatkou cyklopruh). Jízdní kolo přitom zabere na vozovce několikrát méně místa než auto, takže volí-li cyklisté v takové situaci kolo místo motorového vozidla, fakticky motoristům místo na ulici zvyšují.

Prostupnost jízdního pruhu širokého 3,5 metru je cca 2000 aut za hodinu a kolem 10 000 jízdních kol. Pruhy pro jízdní kola mají také fakticky poloviční šířku než pruhy pro auta a tak je často možné zřídit je i tam, kde se jízdní pruh pro auta stejně nevejde.

Poznámka k pravidlu 1,5 metru

Na silnicích od šířky 5,0 metru může cyklistu s 1,5metrovým bočním odstupem předjet autobus, osobnímu vozidlu stačí 4,2 – 4,3 metru. I na dlouhých úsecích úzkých silnic se vyskytují lokální rozšíření, kde bude možné cyklistu bezpečně předjet. Zdržení tak lze odhadovat v řádu jednotek až desítek sekund. Na úzké silnici rozumný cyklista uhne ke kraji a předjet se nechá.

Ve městě by pravidlo bočního odstupu nemělo platit při jízdě v cyklopruzích. Tam, kde jsou zřízeny, bude tedy předjíždění cyklisty s menším odstupem možné a na plynulost provozu nebude mít změna pravidel vliv. V místech, kde jsou jízdní pruhy užší než cca 3,7 metru je předjíždění cyklistů už nyní nebezpečné a tudíž nežádoucí. V zónách s omezením rychlosti na 30 km/h pak bude stačit odstup pouze 1 metr.

Tam, kde je provoz silný a cyklisté jsou těsně předjížděni, jsou nyní cyklisté ignorování. Bude-li mít v takových místech pravidlo 1,5 metru nějaký dopad na plynulost, mělo by to být především impulsem ke vzniku bezpečné infrastruktury.

Při vzájemných srážkách s motorovými vozidly s těžkými následky si zranění odnáší v 98% případů cyklista. I když tedy uzákonění povinného bočního odstupu může někde vést k jistému zhoršení plynulosti motorové dopravy, stojí zde proti sobě komfort řidičů a bezpečnost cyklstů. A bezpečnost by v takové situaci měla mít přednost.