Kvalitní cyklistická infrastruktura samozřejmě stojí peníze. V celkovém dopravním rozpočtu ale nejde o velkou částku. Státní fond dopravní infrastruktury investuje ročně cca 24 miliard Kč do silnic, 21 miliard do železnice, 2 miliardy na vodní cesty. Státem podporované cyklistické projekty mají v rozpočtu vyhrazeno 150 milionů, reálně dávají 300-400 milionů, tj. méně než 1 % výdajů SFDI. Kraje a obce samozřejmě přispívají též (Praha v posledních letech asi 100 miliony Kč/rok) a cyklistická infrastruktura vzniká i v rámci jiných dopravních staveb.

Cyklistická infrastruktura vzniká často jako vedlejší produkt jiných záměrů, například přeložkami cest při stavbě dálnic nebo při revitalizaci území, ale i u záměrů, které s dopravou nijak zvlášť nesouvisejí. Je otázkou, nakolik se na takovéto (byť nezbytné) infrastrukturní výdaje vůbec dívat jako na investice zařaditelné do kolonky "cyklistická dopravá", zejména tam, kde cyklistická infrastruktura vzniká jako prostředek ochrany cyklistů na nové silniční stavbě.

Ve srovnání se silnicemi či kolejovými stavbami je cyklistická infrastruktura na kilometr o jeden až dva řády levnější. Kapacita cyklostezky se přitom od kapacity výše jmenovaných staveb liší výrazně méně.

V zemích, kde vyčíslovali návratnost investic, došli k závěrům, že investice do cyklistické infrasktruktury se vrátí pěti let (Belgie) až čtyřiadvacetinásobně (Acukland), britská města uváděla dvoj- až pětatřicetinásobnou návratnost, Londýn uvádí návratnost 20:1. Nizozemsko investuje ročně do cyklistické infrastruktury cca 500 mil. € , s přínosem kolem 19 miliard € jen v oblasti zdraví, což je poměr 38 : 1.